Zajímavosti
Obětní jámy z germánské doby
V roce 1927 bylo odkryto osm obětních jam z konce 1. století (mladší doba římská, doba stěhování národů). V nich byly nalezeny keramické střepy a zvířecí kosti, v jedné dokonce čtyři neporušené poháry plaňanského typu, postavené dnem vzhůru.
Kaple sv. Václava
Kaple se zvoničkou postavená v roce 1869 a zasvěcená původně sv. Janu Nepomuckému. Do zvonice byl zavěšen zvon z roku 1840 ze starší zvoničky, která po vybudování kaple zanikla. Tento zvon byl zrekvírován v 1. světové válce a u příležitosti vysvěcení současného zvonu v roce 1920 bylo také změněno zasvěcení kaple na sv. Václava. Kaple byla opravena v roce 2002.
Špýchar
Barokní špýchar zemědělského dvora z konce 18. století. Špýchar je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR.
Klepec
Dvojvrch Klepec se vypíná do výšky 358 metrů nad mořem a jelikož výrazně převyšuje okolní krajinu, je ideálním vyhlídkovým bodem na Černokostelecko, Úvalsko a částečně i do Polabí. Na západním horizontu jsou vidět pražská předměstí.Důvodem ochrany území je především tzv. „Kamenné stádo“, tvořené skupinami velkých žulových balvanů, z nichž největší se jmenuje Stoh slámy (výška 4 metry, průměr 8 metrů, váha 420 tun a 120 m3 kamenné hmoty), další Obří záda a Šplíchalův kočár; ostatní balvany jsou bezejmenné. V chráněném území jsou také dva opuštěné lomy z 19. století, kde se těžila žula na obnovu vyhořelého Národního divadla v Praze, a které dnes tvoří tůně významné jak pro rostlinstvo (roste zde např. přísně chráněná masožravá rostlina bublinatka jižní Utricularija australis, kvetoucí v červnu až září), tak pro drobné živočichy (ohrožený pták lejsek šedý Muscicapa striata a vzácná užovka obojková Natrix natrix). Balvany vznikly zvětráváním a rozpadem porfyrické biotitické žuly říčanského typu středočeského plutonu a po odnosu zvětralin byly obnaženy. Působením chemického zvětrávání a korozně erozní činnosti stékající vody vznikly na svislých částech balvanů žlábkové pseudoškrapy. Na vodorovných nebo mírně skloněných plochách balvanů se vlivem složitých zvětrávacích procesů (mechanických, chemických, biochemických) vytvořily oválné prohlubně – skalní mísy, považované některými badateli a esoteriky za obětní pohanské mísy. Většina mís je zde v pokročilém stádiu vývoje, neboť jsou odvodňovány odtokovými žlábky, které indikují začátek jejich destrukce. 300 metrů jižně od přírodní památky Klepec II leží přírodní památka Klepec I, přístupná po žluté turistické značce směr Přišimasy. Území má celostátní význam pro geologii a geomorfologii, přírodní památka byla vyhlášena KNV Středočekého kraje dne 29. 11. 1977.
Pamětní deska táboru lidu
Pamětní deska z roku 1920 z leštěné žuly, upomínající na Tábor lidu, který se zde konal v roce 1844. Na desce je nápis: Zde roku 1844 za roboty konal se Tábor lidu proti ujařmění českého národa svolaný sedlákem Josefem Klinderou z Nové Vsi č. 4.
